Kraj Vysočina - logo

Samospráva

RK-06-2020-58: Analýza návštěvnosti Kraje Vysočina

RK-06-2020-58.pdf, RK-06-2020-58pr01.pdf , RK-06-2020-58pr02.doc , RK-06-2020-58pr03.doc , RK-06-2020-58pr04.doc , RK-06-2020-58pr05.doc

Číslo materiálu 58
Číslo jednací RK-06-2020-58
Název Analýza návštěvnosti Kraje Vysočina
Zpracoval I. Fryšová, M. Molák
Předkládá I. Fryšová, L. Seidl
Počet příloh 5
Popis problému

Jedná se o informaci o zpracování Analýzy návštěvnosti Kraje Vysočina na základě geolokačních dat mobilních operátorů a její poskytnutí  městům Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Vysoké škole polytechnické Jihlava. 

Cestovní ruch, jako jeden z faktorů regionálního rozvoje, je oblastí, která se dlouhodobě potýká s nedostatkem odpovídajících statistických dat, i z tohoto důvodu nechal ORR zpracovat Analýzu návštěvnosti Kraje Vysočina (dále i „analýza“). Analýza byla zpracována na základě tzv. geolokačních dat mobilního operátora. Tato metoda umožňuje anonymně monitorovat pohyb osob na vybraném území s určitou mírou přesnosti, délku stráveného času v něm a místo odkud návštěvník přijel. 

Analýza byla zpracována za období květen 2018 - říjen 2019 za 4 územní celky. Hodnocena byla návštěvnost za území Kraje Vysočina jako celku a dále samostatně za 3 města UNESCO – Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou. 

V analýze jsou hodnoceni pouze přijíždějící do území, nejsou tedy zahrnuty osoby dlouhodobě pobývající - rezidenti. Zahrnuti nejsou také pravidelně dojíždějící např. za prací a tranzitující (stráví v kraji méně než 3 hodiny). Návštěvníci kraje se dělí na výletníky (stráví zde 1 den bez přespání) a turisty (stráví zde noc). Vedle počtu analýza nabízí také informaci o tom, odkud návštěvník do regionu přijel. U návštěvníků z ČR lze zjistit kraj běžného pobytu, u zahraničních návštěvníků je to pak země. 

Ve srovnání s oficiálními statistikami ČSÚ o cestovním ruchu, které poskytují pouze data o přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, nabízí tato analýza mnohem komplexnější pohled na návštěvnost v daném území a čísla o počtu přijíždějících jsou mnohem vyšší. 

Za sledované období 18 měsíců přijelo do našeho kraje 9,7 mil. jednodenních výletníků (7,6  domácí, 2,1 zahraniční), kteří zde díky opakovaným návštěvám strávili 17,5 mil. dnů (14,6  domácí, 3,0 zahraniční). Výletníci z ČR přijíždí nejčastěji ze sousedních krajů a Prahy, zahraniční výletníci pochází převážně Německa, Francie, Slovenska a Rakouska. 

Turistů, tedy návštěvníků s přenocováním, přijelo celkem 6,0 mil. (4,8 domácí, 1,2 zahraniční) a  strávili zde 12,3 mil. nocí (10,7 domácí, 1,5 zahraniční) a 18,2 turistodnů (15,9 domácí, 2,3  zahraniční). Z domácích jsou turisté opět nejčastěji ze sousedních krajů a Prahy, ze zahraničních pocházejí převážně z Německa, Rumunska, Slovenska a Rakouska. 

Celkem tedy přijelo na Vysočinu 15,7 mil. návštěvníků (výletníci + turisté, 12,4 domácí, 3,3  zahraniční) a strávili zde 35,7 mil. dnů (30,5 domácí, 5,3 zahraniční). Průměrně se tak denně vyskytuje v regionu 65,2 tis. návštěvníků. 

Návštěvnost není samozřejmě rovnoměrně rozložena v čase, zvýšený počet osob lze sledovat v letních měsících, o víkendech a významných svátcích či v souvislosti s konáním zajímavých kulturních či sportovních akcích. 

Použitá metodika má určitě své limity a nedokáže správně kvantifikovat určité jevy v území (např. pobyty v kraji související s dopravními komplikacemi či některé pracovní pobyty), ale poskytuje neocenitelný zdroj informací o návštěvnosti území. Data je nutné vnímat především jako jeden ze vstupů využitelných pro ověření poptávky a případně následné nastavení nabídky v cestovním ruchu. 

Komplexnější informace o metodice i výsledcích analýzy poskytuje materiál RK-06-2020-58, př. 1.

Návrh řešení

Data je nutné vnímat především jako jeden ze vstupů využitelných pro ověření poptávky a případně následné nastavení nabídky v cestovním ruchu. Závěry analýzy byly představeny vybraným partnerům z území na semináři dne 12. 2. 2020, kteří ocenili její zpracování. Mezi prezentovanými závěry zpracovatelem díla zaznělo, že základním předpokladem úspěchu jsou funkční, bohaté, kreativní a přívětivé organizace destinačního managementu, nutnost provazby a spolupráce na oblastní, regionální a státní úrovni, spolupráce poskytovatelů služeb, produktových manažerů apod.  

Na semináři projevili někteří zástupci zúčastněných subjektů zájem o využití představené analýzy a to Vysoká škola polytechnická Jihlava (dále i „VŠPJ“) a města UNESCO. ORR doporučuje radě kraje uzavřít podlicenční smlouvy s VŠPJ a městy Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou dle materiálů RK-06-2020-58, př. 2RK-06-2020-58, př. 5.

Stanoviska Stanoviska nebyla vyžádána.
Návrh usnesení bere na vědomí

Analýzu návštěvnosti Kraje Vysočina dle materiálu RK-06-2020-58, př. 1;

rozhoduje

uzavřít podlicenční smlouvy dle materiálů RK-06-2020-58, př. 2, RK-06-2020-58, př. 3, RK-06-2020-58, př. 4 a RK-06-2020-58, př. 5.

Odpovědnost Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Odbor regionálního rozvoje
Termín 30. 4. 2020

Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava © 2020 webmaster@kr-vysocina.cz