Na území Kraje Vysočina chybí důstojné kapacitní multifunkční zařízení vhodné pro pořádání regionálně, celostátně a mezinárodně významných sportovních, kulturních, společenských akcí i ryze komerčních akcí.

Historie objektu Horáckého zimního stadionu v Jihlavě (nyní z reklamních důvodů nese název CZ LOKO Aréna), na jehož místě nová aréna vyroste, je datována do roku 1955, kdy byl vybudován jako otevřené kluziště. V roce 1968 byl zastřešen. V majetku města je od roku 2005. Od té doby prošel řadou drobnějších oprav v souhrnu za 60 milionů korun. Objekt je však za hranou své technické i morální životnosti. Nyní je provozován v tzv. zpřísněném režimu řízení rizik, který se vztahuje ke konstrukci ocelové nosné střešní konstrukce. Stadion je na základě statického posudku při pravidelném monitoringu možné provozovat do konce dubna 2022.

Nová aréna je koncipována jako multifunkční kapacitní objekt – kromě ledního hokeje s parametry pro extraligu je zde možné pořádat další sportovní akce, jako jsou například krasobruslení, revue, tenis, futsal, volejbal, badminton, florbal, házená, box, bojové sporty, gymnastika, aerobik a řada dalších. Z kulturně společenských a komerčních akcí bude možné arénu využít pro koncerty, divadlo, taneční soutěže, výstavy, kongresy, módní přehlídky, kino, apod. Kapacitu pro jednotlivé akce je možné variabilně upravovat a aréna umožní využití od menších akcí pro 500 diváků, přes standardní konfiguraci 5 750 diváků s volnou centrální sportovní plochou až po akce kulturní s kapacitou až pro 7 500 diváků. Počet diváků byl stanoven na základě zkušeností z historie provozu stávajícího stadionu a na základě informací od provozovatelů podobných objektů v rámci republiky. Zásadním rozdílem mezi starým a novým stadionem bude uživatelský komfort návštěvníků, většina z nich  bude mít, na rozdíl od současného stadionu, k dispozici místa k sezení.

Aréna je navržena jako maximálně živý objekt, který by měl fungovat po celý den, sedm dní v týdnu, 52 týdnů v roce, jehož všechny části jsou koncipovány pro co nejširší účely. Součástí areálu je střešní běžecká dráha, interiérová tělocvična a posilovna. Všechny tyto provozy jsou určené nejen pro sportovce, ale také pro širokou veřejnost, školy, školky, skupiny amatérských sportovců, apod. Aréna bude bezprostředně navazovat na „Veřejné sportoviště pro lední sporty v ul. Tyršova“, což bude mít ekonomické a provozní přínosy pro provoz obou hal.

Součástí arény jsou i nesportovní služby a zázemí, jako jsou například dvě podlaží ubytování, restaurační a stravovací provozy (veřejně přístupná kavárna, zážitková restaurace, gastro pointy v rámci arény, kanceláře provozovatele a klubu), kabiny pro sportovce a účinkující, prostory pro tiskové konference umožňující v běžných dnech pronájem pro pořádání školení, sdílená síň slávy nejen pro prezentaci úspěšné hokejové historie a výjimečných hokejových osobností z celého území kraje. Součástí nárožní výškové budovy jsou z parteru přístupné dva komerční prostory, které oživují veřejný prostor.

Z pohledu urbanismu je objekt v souladu s trvalou udržitelností stavby měst umístěn ve stávající lokalitě, tu transformuje a kultivuje, zároveň využívá všech pozitiv, která tato lokalita nabízí. Nové objekty nezabírají novou zemědělskou půdu, není nutné k nim budovat novou technologickou a dopravní infrastrukturu. Areál využívá stávající prvky kvalitní široké dopravní dostupnosti lokality, mezi které patří autobusové nádraží, vlakové nádraží, významný uzel MHD, parkovací plochy pod arénou (186 parkovací míst), ale také nově plánované parkovací plochy v její blízkosti (Centrální dopravní terminál, parkoviště u obchodního domu), ale také běžné dostupnosti pro cyklisty a pěší dostupnost. Výhodou polohy tedy je rychlá a bezpečná dosažitelnost areálu pro širokou veřejnost, školy, školky, profesionální i amatérské sportovce, návštěvníky, apod. V okolí arény se nachází řada důležitých úřadů a institucí, které budou zcela jistě nový potenciál arény a její funkcionality pravidelně využívat. Nejbližším „partnerem“ arény je veřejná vysoká škola, jejíž hlavní vstup se dnes otevírá do ulice Tolstého právě směrem ke stávajícímu stadionu a tedy i směrem k nové aréně. Součástí projektu je i řešení prostoru mezi těmito důležitými budovami, které dnes slouží jako tranzitní kapacitní komunikace. To se návrhem mění a do budoucna by se část ulice Tolstého měla stát zklidněným veřejným prostorem – „náměstím“, které vytvoří důstojný pobytový prostor odpovídající významu obou institucí, areálů. Součástí veřejného prostoru bude stromořadí u VŠPJ a široké pobytové schody na straně u arény, které vyrovnají a zpřístupňují výškový rozdíl mezi Smetanovými sady a úrovní ulice Tolstého. Umístění objektu arény v širším centru je také vhodné z pohledu bezpečnosti, sociální kontroly i jako prevence vzniku sociálně-patologických jevů. Nově navržený areál nabízí i při své velikosti urbánní prostupnost. Proskleným parterem nových objektů reaguje na své okolí a propojuje interiéry staveb s parkem i okolními ulicemi a vytváří tak příjemný funkční celek.

Architektonicky je aréna navržena jako součást komplexu budov, které jsou  umístěny na společném a provozně propojeném soklu. Nad ním se jedná o čtyři stavební objekty, které umožňují již zmíněnou prostupnost bloku a  hmotově reagují na své okolí. Návrh projektu vzešel z veřejné architektonické soutěže. Vítězem se stali dnes již mezinárodně uznávaní architekti Chybík + Kryštof. Zadání celého projektu bylo konzultováno se zástupci kraje a bylo vytvářeno v souladu se strategickými plány kraje. Na zadání se mimo jiných podílela veřejnost formou participativních setkání, Česká unie sportu, řada sportovních organizací či svazů působících v kraji, zástupci VŠPJ, zástupci kulturních organizací a subjektů, zástupci základních a středních škol. Projekt představuje svým pojetím výjimečné architektonické a funkční řešení zasazené do stabilizovaného území historického města, vytvářející hodnotové měřítko. Řešení může být příkladem chytrého a zároveň vkusného konceptu revitalizace stávajících městských struktur a vytváření atraktivního městského prostoru.

Projekt je umístěn v centrální pozici v rámci České republiky a stejně tak se nachází v centrální pozici v rámci území kraje. Ambicí projektu je zatraktivnění města a kraje z pohledu významu pořádání sportovních, kulturních a společenských akcí. Projekt splňuje předpoklady pro pořádání různých sportovních soutěží nejvyšší národní úrovně (nejen pro nejvyšší ligové působení mezinárodně uznávaného hokejového klubu HC Dukla Jihlava). Naplňuje také potřeby pro možnost pořádání řady národních i mezinárodních akcí v řadě různých vhodných sportů a disciplín, pro které je O2 aréna v Praze předimenzovaná (například národní šampionáty, mistrovství světa nebo Evropy). Stejně tak je vhodný pro pořádání koncertů, výstav, veletrhů nebo předváděcích akcí. Projekt výrazně podpoří cestovní ruch, který byl nyní paralyzován pandemií, a podpoří navazující segmenty ekonomiky, jako jsou ubytování, stravování, doprava, apod. Po výstavbě vysokorychlostní tratě a zastávky v Jihlavě dojde k dalšímu silnému posílení pozice a významu tohoto projektu v národním i mezinárodním měřítku.

Na základě projektu v podrobnosti pro stavební povolení byla na základě propočtu zkalkulována základní cena stavby v hodnotě 1,59 mld. Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že jde o vyšší částku, než jaká byla odhadována, připravil projekční tým tři možné, levnější varianty, které vždy odrážejí potenciální celkový objem získaných prostředků v rámci kofinancování. Tyto varianty jsou posuzovány, a to včetně dopadů do funkčnosti areálu či vlivu na provozní náklady areálu z pohledu dlouhodobé ekonomické udržitelnosti provozu. Varianty jsou 1,20 mld. Kč bez DPH, 1,35 mld. Kč bez DPH a 1,45 mld. Kč bez DPH. Varianta 1,45 mld. Kč vychází plně ze základní varianty. Respektuje ekonomikou provozování i provozní nastavení celého areálu. Z dlouhodobého hlediska zahrnujícího životnost objektu by šlo o ekonomicky nejvhodnější, byť stále ještě nákladné řešení. Úspory proti základní variantě bylo dosaženo zejména snižováním standardů použitých materiálů či vybavení. Varianta 1,35 mld. Kč již přichází o některé části svých funkcionalit, o větší část vybavení a tím pádem také nejen o část budoucích příjmů, ale také o část příležitostí pro využití. Varianta 1,20 mld. Kč by byla variantou velmi úspornou, kde již dochází k redukci většího objemu stavby, funkcionalit, vybavení, doprovází ji absence řešení veřejného prostoru před vysokou školou, apod. Tato varianta už nevychází příznivě ani při pohledu zvenčí, z pohledu turisticky atraktivního magnetu či cíle reprezentativního stánku hostícího mezinárodní akce. Výsledná cena se bude pochopitelně odvíjet od nabídek jednotlivých uchazečů při zadávacím řízení (půjde pochopitelně o nadlimitní veřejnou zakázku).

V současné době jsou budovy a související pozemky v areálu Horáckého zimního stadionu pronajaty nebo propachtovány společnosti HC Dukla Jihlava, s. r. o., jejímž 100% vlastníkem je statutární město Jihlava. Město Jihlava počítá, že tento model bude zachován i po dokončení výstavby, tedy to, že budoucí provozování arény bude zajištěno prostřednictvím městem vlastněné právnické podnikající osoby přihlášené k platbě daně z přidané hodnoty. Investor vzhledem k uvedenému a na základě informací od daňových poradců předpokládá, že majoritní část investice (zejména mimo část veřejných prostor) bude realizována s nárokem na odpočet DPH a půjde zde o případ přenesené daňové povinnosti, nebude tedy nutné mít k dispozici financování kryté včetně DPH (krom veřejných prostor).

Město  předpokládá základní kostru financování ze tří zdrojů - rozpočtu města (s posílením zdrojů úvěrem ve výši 600 mil. Kč), rozpočtu Kraje Vysočina a z prostředků státu - České republiky - z programu "Nadregionální sportovní infrastruktura" administrovaného Národní sportovní agenturou (alokace pro jednu žádost až 300 mil. Kč). Další, již drobnější zdroje pro krytí investice jsou předpokládány z veřejné sbírky a z probíhajícího jednání s podnikatelským prostředím. Město bude zároveň usilovat  o získání  dalších dotačních prostředků  pro financování ekologických efektů, např.  energeticky úsporných opatření,  zadržování vody,  výsadba zeleně apod.  V rámci financování z pohledu investora je možné, aby příspěvek kraje byl rozložen na více let, optimálně na tři roky. Parametry financování budou upraveny smluvně před zahájením výběrového řízení na dodavatele stavby.

Sumarizace dosavadní komunikace mezi městem, krajem, případně státem:

Dne 18. června 2018 byla odeslána žádost k rukám premiéra vlády České republiky Andreje Babiše a k rukám Milana Hniličky, jakožto vládního zmocněnce pro sport, o finanční dotaci na výstavbu multifunkční arény v Jihlavě, kde je konstatována shoda mezi krajem a městem na výstavbě tohoto projektu celokrajského významu. Žádost je podepsána tehdejším primátorem Jihlavy panem PaedDr. Ing. Rudolfem Chloupkem, tehdejším hejtmanem Kraje Vysočina panem MUDr. Jiřím Běhounkem a jednatelem HC DUKLA Jihlava panem Bedřichem Ščerbanem.

V únoru roku 2019 byl zaslán vedení kraje dopis, který informoval o záměru města Jihlavy vybudovat multifunkční arénu na stávajícím místě a obsahoval popis předpokládaných parametrů záměru. Součástí dopisu byla také nabídka pozvání zástupců vedení kraje do výběrové poroty veřejné architektonické soutěže. 

Dne 23. 9. 2019 proběhlo společné setkání rady města a rady kraje. Jeho jedním z důležitých bodů byla Horácká multifunkční aréna.

Dne 27. 5. 2020 proběhlo představení studie arény na společném online jednání zastupitelů kraje a zastupitelů města (již 19. 5. 2020 proběhla prezentace záměru Radě Kraje Vysočina).

V červenci roku 2020 byl zaslán dopis radě kraje se žádostí o spolupráci na projektu výstavby. Tato žádost vyústila v obecné schválení podpory záměru zastupitelstvem kraje dne 8. 9. 2020.

Dne 23. 3. 2021 byl záměr v podrobnosti dokumentace pro stavební povolení představen na semináři zastupitelů kraje včetně propočtu základní varianty, součástí byla i malá výstava projektu a předání informační brožury.

Dne 30. 3. 2021 proběhlo setkání Rady kraje Vysočina s Radou statutárního města Jihlavy a jedním z důležitých bodů setkání bylo téma Horácké multifunkční arény.

Během dubna a května 2021 byly zastupitelským klubům Kraje Vysočina či jejich zástupcům představeny možné levnějších varianty projektu a jejich dopady zejména do provozu, ekonomiky a příležitostí. Zastupitelé byli požádáni o finanční podporu záměru.

Dne 21. 4. 2021 proběhla prezentace projektu Komisi pro sport a volný čas Rady Kraje Vysočina.

Kromě uvedeného v průběhu let 2018 - 2021 proběhla i řada individuálních setkání či kontaktů, představitelé vedení kraje byli průběžně informování o průběhu přípravy projektu manažerem projektu.

Předkladatel zdůrazňuje, že záměr výstavby Horácké Multifunkční Arény v Jihlavě je jedinečným, významným projektem nejen pro Jihlavu, ale také se zcela zásadními dopady pro celý kraj a s přesahy i přes krajské hranice. Objekt by měl sloužit pro sportovní, kulturní, komerční, společenské, případně i vzdělávací akce a měl by být kapacitním, přitom však důstojným zařízením pro jejich pořádání. Využitelnosti arény bude svědčit dopravní dostupnost Jihlavy (dálnice D1, silnice I/38 a další významné komunikace, v budoucnosti vysokorychlostní železniční trať, dobrá dosažitelnost z letišť s mezinárodním provozem) a její výhodná poloha uprostřed území kraje a v centrální části České republiky. Bez finanční podpory Kraje Vysočina by projekt v předpokládaném rozsahu nemohl být realizován. Proto předkladatel po konzultacích s dalšími členy zastupitelstva kraje navrhuje, aby se Kraj Vysočina významnou měrou podílel na financování pořizovacích nákladů projektu. 

Předkladatel proto navrhuje radě kraje přijmout doporučující usnesení pro následné jednání a rozhodování zastupitelstva kraje takto:

1. Předkladatel doporučuje zastupitelstvu kraje schválit závazek kraje poskytnout statutárnímu městu Jihlava jako investorovi projektu dotaci tak, jak je doporučeno v návrhu usnesení. Důvodem je potřeba investora mít včas právní jistotu o podílu kraje na financování projektu, o způsobu, jeho konkrétní výši a o termínech poskytnutí dílčích plnění tak, aby investor mohl zodpovědně podnikat další kroky směrem k zajišťování kompletního financování projektu a k jeho realizaci. Součástí první, schvalovací části návrhu usnesení jsou dvě podmínky. Jejich smyslem je jednak zajistit takovou celkovou výši zdrojů, aby záměr mohl být spolehlivě uskutečněn a dokončen, jednak vytvořit investorovi - statutárnímu městu Jihlava - vhodné podmínky pro jednání o finančním podílu státu. Z předběžných jednání vyplývá předpoklad, že se statutární město Jihlava bude podílet na financování projektu částkou nejméně 600 000 000 Kč (s přípravou až 730 000 000 Kč), podíl státu - České republiky (pravděpodobně prostřednictvím Národní sportovní agentury České republiky) je očekáván ve výši 300 000 000 Kč. Nejen podíl kraje, ale i podíl státu je nezbytným předpokladem pro uskutečnění záměru v celé jeho šíři.

2. Předkladatel doporučuje zastupitelstvu kraje prohlásit, že podíl kraje na financování záměru bude řešen samostatnou smlouvou. U té je předpokládáno schvalování zastupitelstvy obou smluvních stran, tedy statutárního města Jihlavy i Kraje Vysočina. Zastupitelstvo Kraje Vysočina však již v případě schválení závazku dle tohoto podkladu bude svým usnesením zavázáno k poskytnutí konkrétního podílu na financování, dotační smlouva bude řešit jeho právní, organizační a technické náležitosti. Návrh poskytnutí prostředků formou účelové dotace s jednoduchými pravidly pro vyúčtování (prokázání souladu účelu využití s podmínkami udělení dotace) vychází ze standardních principů obsažených v právním řádu (princip účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků, princip postupu s péčí řádného hospodáře, princip ochrany veřejných zdrojů před jejich zneužitím apod.). Rozložení dotace do tří dílčích plnění je s investorem projednáno a termíny i objemy pro dílčí vyúčtování jsou nastaveny tak, aby byly pro investora akceptovatelné. Dále předkladatel doporučuje do prohlášení zastupitelstva kraje zahrnout přiměřené právo kraje na využívání arény za režijní úhradu (tedy bez kalkulace zisku do ceny za pronájem, resp. využití arény). Důležité je, aby byla splněna pravidla veřejné podpory závazně kodifikovaná Evropskou unií (především se to týká způsobu budoucího provozování arény, jeho průběžného financování a tedy také v objektu provozovaných služeb s vlivem na tržní situaci).

3. Poslední část návrhu usnesení je ukládací povahy, neboť závazek je nutné promítnout do střednědobého výhledu rozpočtu kraje i do jednotlivých rozpočtů na příslušná období (tři kalendářní roky) a je třeba připravit a projednat návrh konkrétní dotační smlouvy. Z této části usnesení vyplynou požadavky, resp. úkoly pro krajský úřad.

Oficiální žádost statutárního města Jihlava o dotaci obsahující zákonné náležitosti (dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů) je připojena k tomuto materiálu jako příloha č. 1.

Ekonomický odbor bere na vědomí závazek Kraje Vysočina poskytnout statutárnímu městu Jihlava finanční příspěvek ve výši 450 000 000 Kč na spolufinancování výstavby Horácké Multifunkční Arény v Jihlavě a za podmínek stanovených v usnesení. Závazek Kraje Vysočina bude ekonomickým odborem zapracován do střednědobého výhledu rozpočtu Kraje Vysočina na roky 2022, 2023 a 2024 a následně do návrhů rozpočtů Kraje Vysočina na příslušné roky.

OddPKŽÚ nemá k návrhu usnesení připomínky. 

Finanční podpora výstavby Horácké Multifunkční Arény v Jihlavě je naplňováním priority 5.1 Plánu rozvoje sportu v Kraji Vysočina (2018-2025) a je v souladu se schváleným opatřením, které mj. zmiňuje: "Kraj Vysočina bude rovněž podporovat výstavby či rekonstrukce významných sportovních zařízení nadregionálního významu".

I když předložený materiál přímo neřeší poskytnutí dotace, řeší závazek poskytnutí dotace ve výši 450 000 000 Kč, je třeba se výší závazku zabývat. Z předložených informací nelze s určitostí říci, zda je výše budoucí dotace slučitelná s vnitřním trhem EU ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, resp. zda výše závazku odpovídá limitům stanovený zejména v čl. 55 Nařízení komise (EU) č. 651/2014. Z hlediska základního koncepčního dokumentu Strategie rozvoje Kraje Vysočina pro roky 2021-2027 (SRK) je neexistence moderní multifunkční haly určitým limitujícím faktorem pro možnost pořádání významných sportovních, ale i společenských a kulturních akcí.

OKPPCR vnímá ve výstavbě Horácké Multifunkční Arény v Jihlavě (HMA) příležitost pro posílení významu Jihlavy i Kraje Vysočina jako místa, které může v budoucnu být zásadním bodem v mapě ČR díky mimořádné nabídce, kvalitně poskytnuté službě a zainvestované infrastruktuře pro pořádání aktivit, jež mohou oslovit skupiny občanů, které doposud neměly důvod Jihlavu navštívit nebo pro naplnění svých potřeb vyjížděli za akcemi do jiných míst v ČR nebo i do zahraničí.  

Ze samotného názvu arény vyplývá, že v objektu bude možno pořádat sportovní i kulturní a společenské akce - z materiálu však není zřejmé, v jakém poměru bude provozovatel poskytovat prostor pro jednotlivé druhy akcí, příp. zda v této záležitosti existují konkrétní požadavky např. ze strany investora. Pro úspěšné provozování HMA je podstatné zvolení vyváženého poměru různých typů aktivit, předpokladem pro udržitelný chod HMA je schopnost provozovatele HMA zajistit budoucímu divákovi silný, jedinečný zážitek a celkově kvalitní službu, za kterou se vyplatí do HMA vypravit a vynaložit finance. Dá se očekávat, že chod HMA bude generovat poměrně vysoké provozní náklady, praktické by jistě bylo, pokud by byla k výstavbě a následnému provozování HMA zpracována analýza nákladů a přínosů.

zastupitelstvu kraje:  

• schválit závazek Kraje Vysočina poskytnout statutárnímu městu Jihlava finanční příspěvek ve výši 450 000 000 Kč na spolufinancování výstavby Horácké Multifunkční Arény v Jihlavě, přičemž tento závazek je platný při splnění následujících podmínek:
  • 1. podmínka - finanční příspěvek nesmí porušovat pravidla veřejné podpory, tj. musí být splněny podmínky pro poskytnutí prostředků v dané výši, zejména podmínky čl. 55 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014;
  • 2. podmínka - statutární město Jihlava prokazatelně zajistí dostatečné finanční zdroje (vlastní i externí) k tomu, aby mohl být záměr v uceleném rozsahu realizován a uveden do provozu (předpokládá se poskytnutí dotace ze státního rozpočtu České republiky nebo z prostředků Národní sportovní agentury České republiky na tento projekt ve výši 300 000 000 Kč, dále se předpokládá podíl statutárního města Jihlava na výstavbu a nezbytné funkční vybavení ve výši 600 000 000 Kč, včetně nákladů na přípravu stavby se předpokládá celkový podíl statutárního města Jihlavy ve výši 730 000 000 Kč);
• prohlásit, že konkrétní způsob spolufinancování a jeho další podmínky budou řešeny samostatnou smlouvou s následujícími předpokládanými parametry:
  • poskytnutí formou účelové dotace na částečnou úhradu investičních nákladů statutárního města Jihlavy na výstavbu arény v souladu s 1. podmínkou (s pravidly veřejné podpory);
  • vyplacení dotace na základě třech dílčích vyúčtování, a to první část dotace ve výši 150 000 000 Kč v roce 2022, druhá část dotace ve výši 150 000 000 Kč v roce 2023 a třetí část dotace ve výši 150 000 000 Kč v roce 2024;
  • přiměřené zohlednění práva Kraje Vysočina pořádat nebo spolupořádat v objektu Horácké Multifunkční Arény v Jihlavě akce dle charakteru své činnosti a smyslu své existence, a to za finančních podmínek odpovídajících režijním nákladům na provozování arény (bez kalkulování zisku jejího provozovatele);
• uložit:
  • zapracovat toto rozhodnutí do návrhů rozpočtu Kraje Vysočina na roky 2022, 2023 a 2024;
  • zpracovat ve spolupráci se statutárním městem Jihlava návrh dotační smlouvy obsahující uvedené podmínky, projednat jej a předložit jej zastupitelstvu kraje ke schválení.