Kraj Vysočina - logo

Samospráva

ZK-03-2018-60: Příprava projektů do OPŽP 2014-2020 – „Revitalizace EVL Hodíškovský rybník“, „Trvalé zábrany pro obojživelníky u Kacíře“ a „Revitalizace koryta Pstružného potoka“

ZK-03-2018-60.pdf, ZK-03-2018-60pr01.pdf , ZK-03-2018-60pr02.pdf , ZK-03-2018-60pr03.pdf , ZK-03-2018-60pr04.pdf

Číslo materiálu 60
Číslo jednací ZK-03-2018-60
Název Příprava projektů do OPŽP 2014-2020 – „Revitalizace EVL Hodíškovský rybník“, „Trvalé zábrany pro obojživelníky u Kacíře“ a „Revitalizace koryta Pstružného potoka“
Zpracoval J. Morava, J. Říčan
Předkládá M. Hyský
Počet příloh 4
Popis problému

Jedná se o přípravu tří projektů do prioritní osy 4 Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 (dále jen „OPŽP“), a to „Revitalizace EVL Hodíškovský rybník“, „Trvalé zábrany pro obojživelníky u Kacíře“ a „Revitalizace koryta Pstružného potoka“.

V rámci prioritní osy 4 OPŽP lze na uvedené projekty dosáhnout na podporu od 85 % do 100 % celkových způsobilých výdajů a všechny uvedené projekty jsou způsobilé ucházet se o dotaci v této prioritní ose OPŽP.

Cílem projektu „Revitalizace EVL Hodíškovský rybník“ je zajištění potřebné péče o předměty ochrany na území této EVL (zároveň se jedná o území stejnojmenné přírodní památky vyhlášené nařízením Rady Kraje Vysočina ze dne 13. 8. 2013). Předměty ochrany EVL (a obdobně u  přírodní památky) jsou zde „oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, lokalita puchýřky útlé“. Na potřebná opatření je možné získat prostředky z OPŽP pro kraj při plnění jeho povinností péče o EVL (§ 77a odst. 4, písm. l) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Projekt bude řešit havarijní stav rybníka na parc. č. 213 v kat. území Hodíškov, který se nachází severně od vesnice Hodíškov, a  který je základním prvkem EVL Hodíškovský rybník. V současné době je rybník bez vody z důvodů poškozené hráze. Hráz rybníka na čtyřech místech prosakuje a na jednom místě byl zaznamenán silný výron vody. Koruna hráze je nezpevněná a rozježděná těžkou technikou. Vzdušná i návodní strana hráze jsou zarostlé náletem. Opravu těchto defektů bude projekt řešit. Důležitá bude též oprava funkčních objektů (výpustní zařízení a bezpečnostní přeliv). Kapacita bezpečnostního přelivu je nedostatečná. Projekt tak bude mít kromě přínosu pro ochranu přírody (posílení biodiverzity) i význam vodohospodářský (zadržení vody v krajině). Pro přípravu tohoto projektu byla zpracována projektová fiše dle materiálu ZK-03-2018-60, př. 1.

Cílem projektu „Trvalé zábrany pro obojživelníky u Kacíře“ je zajištění potřebné ochrany zvláště chráněných druhů. Konkrétně se jedná o ochranu obojživelníků při migraci. V rámci projektu se navrhuje instalace trvalých bariér, které zabrání nejen zvláště chráněným obojživelníkům, ale i  ostatním drobným živočichům vstoupit na komunikaci, kde hrozí střet s projíždějícími vozidly. Realizací projektu dojde rovněž k zajištění bezpečnosti silničního provozu. Jedná se o poměrně frekventovanou komunikaci III/36063 Zárubice – Lipník, a to o úsek komunikace u rybníka Jarošovský Kacíř v k. ú. Zárubice v okrese Třebíč.

První údaje o cennosti této lokality z hlediska ochrany obojživelníků jsou z let 1993 – 1995 zjištěné v rámci studie zadané ČEZ, a. s. s názvem Společenské a přírodní krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice (Homolka, 1998). V roce 2014 byly získány další údaje o druhovém složení a početnosti jednotlivých druhů migrujících obojživelníků v rámci SOČ (středoškolská odborná činnost), kdy na silnici byly instalovány přechodné zábrany, a migrující jedinci byli odchytáváni do záchytných kyblíků (Kabelka, 2014). Podrobná studie zabývající se výzkumem diverzity společenstva obojživelníků této lokality se uskutečnila v roce 2016 (Kabelka a Maštera, 2016). Cílem bylo zjistit stavy početnosti obojživelníků odchytem na části jarní migrační trasy a odhalit počty usmrcených jedinců na vozovce, dále popsat společenstva obojživelníků a porovnat je s výsledky průzkumů z let 1993 – 1995 a 2014 a na základě zjištěných údajů navrhnout opatření pro ochranu migrujících obojživelníků přes komunikaci. Byly zde instalovány jednostranně podél silnice dočasné bariéry (pásy z PVC a záchytné kyblíky) zabraňující vstup obojživelníků na silnici při jarní migraci. V roce 2016 (viz materiál ZK-03-2018-60, př. 4) bylo tímto způsobem přeneseno 2218 ks jedinců sedmi druhů obojživelníků. Převážně se jedná o zvláště chráněné druhy, a to nejen v kategorii ohrožené, silně ohrožené, ale i kriticky ohrožené druhy: skokan ostronosý je kriticky ohrožený, skokan zelený, čolek obecný a čolek velký jsou silně ohroženými druhy, ropucha obecná je ohroženým druhem. Řešené území však není významné pouze z hlediska druhového zastoupení, o jeho cennosti svědčí i počty vyskytujících se jedinců. Závěrem studie byla navržena opatření spočívající v instalaci trvalých zábran s navedením migrujících jedinců do propustků pod silnicí a lesními cestami (tři varianty). Systém dočasných zábran a transfery obojživelníků se v Kraji Vysočina využívá na několika dalších místech (například Korouhvice – silnice III. třídy, Bory – III. třídy, Nad Svitákem – III. třídy), na těchto lokalitách není v budoucnu počítáno s instalací trvalých zábran z důvodů nižší frekvence přilehlé komunikace a nižších počtů přenesených a usmrcených obojživelníků.

Snížení mortality obojživelníků dočasnými zábranami je v mnoha ohledech nedokonalé a i přes velkou snahu dobrovolníků hrozí obojživelníkům v záchytných nádobách vyschnutí, poranění a vznik poměrně velkého stresu, jež mnohdy vede k neúspěšnému rozmnožování, příp. též úmrtí jedinců. Zejména otázka stresových vlivů je v posledních letech velmi diskutovanou problematikou. Je pochopitelné, že přenášení obojživelníků přes komunikace není ideálním řešením (z důvodu bezpečnosti manipulujících osob a dětí v silničním provozu), a že mnohem účinnější a k obojživelníkům ohleduplnější je v kritických úsecích komunikací budovat trvalá řešení jejich ochrany při jarní a zpětné migraci. K dané problematice máme od ORP Třebíč, odboru životního prostředí vyjádření o problémovém silničním provozu v dané lokalitě v době migrace z roku 2014. Dále také na problém střetu obojživelníků s vozidly poukazuje Jaromír Maštera ze spolku Mokřady – ochrana a management z. s. a starosta obce Zárubice Luboš Křivánek.

V řešeném území byly zvažovány celkem tři varianty odlišující se délkou trvalých zábran (trasa oboustranných trvalých bariér varianta 1 - 810 m, varianta 2 - 698 m a varianta 3 - 490 m). Jednostranná varianta ošetřuje pouze jarní migraci dospělců k rybníku, neřeší však zpětnou migraci obojživelníků do okolní přírody ani migraci již metamorfovaných jedinců. Kratší varianty umístění trvalých bariér neochrání obojživelníky na okrajích plánované trasy, protože je známo, že obojživelníci při migraci k rozmnožování soustřeďují svou cestu přímo k rybníku (menší rozptyl cesty), ale po rozmnožení dochází k většímu rozptylu (kónický tvar cesty) obojživelníků ve volné krajině. Na základě výše uvedeného sledování byla zpracovatelem za nejvhodnější způsob řešení u rybníka Kacíř považována nejdelší oboustranná varianta umístění bariér (návrh variant opatření projektu viz materiál ZK-03-2018-60, př. 2). Navržené řešení spočívá v instalaci plechových pozinkovaných dílců se speciálním profilem, které jsou do sebe vsazeny, takže nevzniká žádná mezera. Dílce jsou na horní i spodní straně zahnuty proti směru tahu obojživelníků. Dále jak již bylo popsáno, je nutné opravit stávající propustek a vybudovat 6  nových propustků. Výhodou tohoto systému je velmi snadná montáž, bezúdržbový systém a  dlouhodobá životnost. Z výše uvedených důvodů projektant navrhuje variantu 1.

Navrhovaný systém trvalých bariér byl již instalován na mnoha místech ČR, a to s velmi kladným dopadem na místní populace obojživelníků. Nejstarší instalace tohoto způsobu řešení je u Velké Hleďsebe u Mariánských Lázní (23 let), další instalace je např. Broumov u Tachova, Skalní Mlýn u Blanska, Špindlerův Mlýn, Kraslice, Kdyně, D47 Lipník nad Bečvou – Bělotín, D8 u Chabařovic a na území Kraje Vysočina na komunikaci III/351 Kamenice - Třebíč. Tyto oboustranné zábrany byly zbudovány v délce 280 m, stály cca 1,1 mil Kč a byly financovány z prostředků OPŽP. Od roku 2015, kdy je sledována jejich funkčnost, je zřejmý přínos pro tuto lokalitu. V místě trvalých zábran byla mortalita úplně eliminována a na okrajích zábran byla snížena na úroveň několika jedinců za rok (20 ks), což už není možné brát za ohrožení populace. V našem kraji byl prvním realizátorem Kraj Vysočina, kdo začal řešit trvalé zábrany pro obojživelníky. Pro přípravu tohoto projektu byla zpracována projektová fiše dle materiálu ZK-03-2018-60, př. 2.

Cílem projektu „Revitalizace koryta Pstružného potoka“ je zlepšit stav životního prostředí ve zvláště chráněném území PR Kamenná trouba, zvýšit biodiverzitu a retenci vody v krajině, a to zprůchodněním původního koryta Pstružného potoka. Předmětem ochrany jsou mokřadní luční ekosystémy, typické a významné pro oblast Českomoravské vrchoviny a ochrana ohrožených rostlinných a živočišných druhů vázaných na toto prostředí. Nově vybudované lichoběžníkové koryto, které je situované podél lesa a je souběžné se starým korytem, způsobuje zrychlený odtok vody z krajiny a minimální retenci vody. Naopak stále existující původní koryto je tvořeno meandry, dodávalo toku členitost, ale již několik let je bez vody. V rámci projektu dojde k výstavbě nového rozdělovacího objektu, který vpustí vodu do revitalizovaného koryta Pstružného potoka a za zvýšených průtoků převede vodu přes velkokapacitní lichoběžníkové koryto. Součástí projektu realizace projektu je pročištění, zprůchodnění a oprava koryta. Pro přípravu tohoto projektu byla zpracována projektová fiše dle materiálu ZK-03-2018-60, př. 3.

Návrh řešení

Odbor regionálního rozvoje (dále také jen „ORR“) a Odbor životního prostředí a zemědělství (dále také jen „OŽPZ“) Krajského úřadu Kraje Vysočina navrhují Radě Kraje Vysočina maximálně využít prostředky OPŽP, po projednání tohoto materiálu v radě a zastupitelstvu kraje bezodkladně zahájit zpracování projektových dokumentací (včetně autorského dozoru) k výše uvedeným projektům včetně všech nezbytných podkladů, technických propočtů a dokladů (souhlasy vlastníků pozemků) nutných pro přípravu projektů a podání projektových žádostí dle pravidel OPŽP a zároveň doporučují Zastupitelstvu Kraje Vysočina uvolnit odpovídající prostředky ve výši max. 1 650 000 Kč na přípravu projektových dokumentací u  projektů uvedených v materiálu ZK-03-2018-60, př. 1, ZK-03-2018-60, př. 2 a ZK-03-2018-60, př. 3. Celková cena byla navržena na základě zkušeností z předchozích projektů.

Stanoviska rada kraje

Rada kraje materiál projednala na svém zasedání dne 30. 4. 2018 a usnesením č. 0820/14/2018/RK jej doporučila zastupitelstvu kraje ke schválení.

Odbor ekonomický

Předložené projektové záměry nejsou uvedené ve střednědobém výhledu rozpočtu Kraje Vysočina na roky 2018 až 2020. Celkový rozpočet projektů bude podle projektových fiší 11 mil. Kč, dotace z OPŽP pokryje 85 až 100 % způsobilých výdajů. Na předfinancování projektů je požadovaná částka max. 1 650 000 Kč, která bude sloužit na přípravu projektů.

Odbor dopravy a silničního hospodářství

Po projednání se správcem silnice tj. Krajskou správou a údržbou silnic Vysočiny (dále jen KSÚSV) lze sdělit, že projekt nekonkretizuje technické řešení ani technické parametry navržených opatření, dále ani podmínky, za kterých budou opatření realizována. Je nutné klást důraz na dodržení bezpečnosti veřejné dopravy, nezhoršení technických parametrů předmětné silnice a požadavek, aby navržená opatření nebránila údržbovým pracím KSÚSV jak v průběhu realizace, tak v následném období životnosti navrhovaných opatření. Instalace „trvalých plechových pozinkovaných dílců se speciálním profilem“ do silniční příkopy ve variantním intervalu délek 490 – 810 m představuje značné ohrožení zájmů silnice III/36063 co do průtočnosti příkopy a znemožnění jejího strojního sečení, které probíhá v rámci běžné údržby ve dvou etapách vegetačního období roku. Předmětný úsek silnice III/36063 Lipník - křiž. III/15242 Zárubice je zařazen v plánu souvislých oprav s realizací do tří let.

Grémium ředitele

Grémium ředitele souhlasí s projektovými záměry.

Návrh usnesení schvaluje

převod finančních prostředků z Fondu strategických rezerv Kraje Vysočina nebo cizích zdrojů ve výši max. 1 650 000 Kč na zvláštní účet kraje určený na přípravu projektů „Revitalizace EVL Hodíškovský rybník“ dle materiálu ZK-03-2018-60, př. 1, „Trvalé zábrany pro obojživelníky u Kacíře“ dle materiálu ZK-03-2018-60, př. 2 a „Revitalizace koryta Pstružného potoka“ dle materiálu ZK-03-2018-60, př. 3.

Odpovědnost rada kraje (15. 5. 2018), Odbor regionálního rozvoje (15. 5. 2019)
Termín 15. 5. 2019

Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava © 2018 webmaster@kr-vysocina.cz