Kraj Vysočina - logo

Samospráva

ZK-07-2018-55: Stanovisko k problematice výstavby nových jaderných zdrojů v Jaderné elektrárně Dukovany

ZK-07-2018-55.pdf, ZK-07-2018-55pr01.pdf

Číslo materiálu 55
Číslo jednací ZK-07-2018-55
Název Stanovisko k problematice výstavby nových jaderných zdrojů v Jaderné elektrárně Dukovany
Zpracoval Z. Kadlec
Předkládá J. Běhounek
Počet příloh 1
Popis problému

Kraj Vysočina se opakovaně mnohokrát vyjadřoval k budoucnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Orgány kraje přitom kontinuálně zastávaly a zastávají názor, že je v zájmu České republiky i  v zájmu regionu v okolí elektrárny, jakož i v zájmu Kraje Vysočina, včasné provedení technologické obnovy elektroenergetického výrobního zařízení, tedy náhrada stávajících čtyř jaderných bloků novými, pokud možno bez přerušení výroby. Tento názor byl průběžně podporován mnohými argumenty. V dané věci byla v průběhu let přijata následující usnesení Zastupitelstva Kraje Vysočina:

 

číslo usnesení – datum přijetí:

0064/02/2008/ZK – 25. 3. 2008

0456/06/2011/ZK – 8. 11. 2011

0085/02/2012/ZK – 27. 3. 2012

0181/03/2012/ZK – 15. 5. 2012

0005/01/2013/ZK – 19. 2. 2013

0281/04/2014/ZK – 24. 6. 2014

0007/01/2017/ZK – 7. 2. 2017

 

Podpora výstavby nových jaderných bloků v lokalitě byla vyjadřována vždy ze strany všech politických subjektů (volebních stran), jejichž zástupci byli nositeli mandátu člena zastupitelstva kraje.

 

Podporu výstavbě nových jaderných bloků průběžně vyjadřoval i Jihomoravský kraj, řada obcí z obou krajů a různé další subjekty, např. Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina, Energoregion 2020, Ekoregion 5, Občanská bezpečnostní komise při EDU či Energetické Třebíčsko.

 

Záměr výstavby jednoho až dvou nových jaderných bloků v lokalitě, které by měly nahradit zhruba polovinu (při výstavbě jednoho bloku) nebo přibližně celou (při výstavbě dvou nových jaderných zdrojů) stávající výrobní kapacitu Jaderné elektrárny Dukovany je jednoznačně definován a odůvodněn ve strategickém dokumentu státu – Státní energetické koncepci České republiky (aktualizovaná, dosud poslední verze z roku 2015). Tento komplexní dokument, jež bývá označován zkratkou „ASEK“, byl vytvořen odborníky mnoha oborů, byl řádně projednán, připomínkován a schválen. Na ASEK navazuje Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice (označován též zkratkou „NAP“) a dále celá řada konkrétních usnesení vlády České republiky, rozhodnutí a opatření ministerstev, kroků Vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a dalších opatření veřejné správy. Mnohé úkoly vyplývající z NAP jsou plněny se zpožděním, mnohdy i významným, nicméně dosud se situace vyvíjela směrem k uskutečnění záměru výstavby nových jaderných zdrojů.

 

V uplynulém týdnu (konec října 2018) byly ve sdělovacích prostředcích publikovány pro Kraj Vysočina velmi překvapivé, silně znepokojivé informace týkající se obnovy dosluhující technologie Jaderné elektrárny Dukovany. Nejprve byl prezentován návrh ministryně průmyslu a obchodu paní Ing. Marty Novákové na odložení rozhodnutí o reálném zahájení investice a zejména na odložení rozhodnutí o modelu jejího financování, poté i obdobné stanovisko předsedy vlády České republiky Ing. Andreje Babiše doplněné o myšlenku, že je možné provoz stávajících čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany prodloužit o dalších deset let. Jako hlavní odůvodnění byly využity dva argumenty – obava z poškození zájmů drobných akcionářů společnosti ČEZ, a. s. a informace o tom, že vláda nebude rozhodovat pod tlakem potenciálních dodavatelů a dalších blíže neidentifikovaných subjektů. Později bylo zmíněno ještě ekonomické hledisko, konkrétně přibližná očekávaná výše investičních nákladů v kontrastu s odhadem nákladů na prodloužení provozu stávajících bloků. Tyto informace přijímá Kraj Vysočina s velkým znepokojením.

 

Výše zmíněné, veřejnosti prezentované návrhy jsou v příkrém rozporu s tím, co dosud vcelku kontinuálně prohlašovali prezident republiky, předsedové vlád, ministři průmyslu a obchodu, další členky a členové vlády České republiky, další ústavní činitelé, zejména členové zákonodárného sboru, i různí jiní představitelé veřejného života. Zmíněné návrhy jsou však v rozporu i  s oficiálními programovými a strategickými dokumenty a dřívějšími rozhodnutími vlády, konkrétně (kromě nesouladu s programovým prohlášením vlády) jde o příkrý rozpor s platnou ASEK a na ni navazujícím NAP. Změnou postojů jsou mnozí členové orgánů i zaměstnanci Kraje Vysočina velmi zklamáni a cítí se být nejen podvedeni, ale doslova zrazeni. Pokud by představiteli vlády vyřčené návrhy nabyly formy rozhodnutí, došlo by k úplnému znehodnocení oficiálních, podrobně vydiskutovaných, řádně podložených a schválených dokumentů a  o  naprostou změnu v přístupu státu k zajištění potřebné výrobní kapacity elektrické energie. To vše v situaci, kdy se objektivní faktory naopak mění ještě silněji ve prospěch udržení a rozvoje jaderné energetiky – zejména jde o aktuální i předpokládaný trend vývoje ceny elektrické energie na evropském trhu, o evropské i celosvětové plány na rozvoj elektromobility a jeho podloženou predikci, o potřebu přispět podstatně výraznějším způsobem ke zmírnění probíhající klimatické změny omezením spalování fosilních, uhlovodíkových paliv (omezení produkce oxidu uhličitého), o potřebě vynakládat stále více elektrické energie na alespoň částečnou eliminaci dopadů klimatické změny.

 

Prezentované návrhy, pokud budou transformovány do rozhodnutí či jen nečinnost ve vztahu k úkolům vyplývajícím z NAP, by byly mnohými reprezentanty územních samosprávných celků v lokalitě, představiteli zájmových organizací a sdružení, odborníky i částí laické veřejnosti považovány za velmi hrubé poškozování zájmů České republiky. Jejich uskutečnění by vedlo ke zhoršení dostupnosti i ke zvýšení ceny elektřiny pro všechny spotřebitele, tedy nejen pro výrobní, průmyslové podniky, ale rovněž pro obyvatelstvo. V důsledku by byla podstatně snížena celková konkurenceschopnost naší země. Je naprosto zřejmé, že pro zajištění energetické stability bude v blízké budoucnosti nutné nahradit nedostatek výrobních kapacit. Je také zřejmé, že nám potřebu nemůže pokrýt rozvoj tzv. obnovitelných zdrojů elektrické energie. Protože v obdobné situaci bude řada dalších evropských zemí a nebude tedy reálné pokrýt nedostatek ve větší míře nákupem elektřiny ze zahraničí, zůstala by pro naši zemi jen jediná volba, jak zajistit alespoň částečnou elektroenergetickou soběstačnost. Tou by se stala výstavba elektráren spalujících zemní plyn. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá mimo jiné i z ASEK. Na výstavbu jaderných zařízení by již bylo příliš pozdě. 

 

Citace z oficiálního dokumentu „Doplňující analytický materiál k návrhu aktualizace Státní energetické koncepce“:

Str. 61: "Zelený scénář s omezenou energetickou soběstačností: Tento scénář je v zásadním rozporu s požadavky na energetickou bezpečnost i konkurenceschopnost." 

Str. 35: "Plynový scénář s omezenou energetickou soběstačností:

  • S ohledem na neplnění žádného z kritérií trojice strategických cílů ASEK – bezpečnost, udržitelnost a konkurenceschopnost, není tento scénář doporučován.
  • Přitom jeho naplnění není vůbec nereálné, prakticky k němu povede ve svých důsledcích nezahájení projektu výstavby nových jaderných zdrojů v následujících 3 - 5 letech."

 

Takové řešení by přineslo nejen podstatné zvýšení cenové úrovně, ale také významnou geopolitickou závislost. A bezpochyby také postupnou, avšak poměrně rychlou ztrátu celé řady podniků, pracovních míst a s tím souvisejících příjmů veřejných rozpočtů. Prezentované návrhy mohou být informací o tom, že vláda podléhá tlaku tzv. plynové lobby. Pro občany našeho kraje i  pro orgány kraje je nemyslitelné, aby byly jiné zájmy důležitější, než veřejný zájem. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že rozhodnutí plánovanou investici odložit je spojeno s osobní odpovědností za vyvolané, výše zmíněné důsledky.

 

Provedení technologické obnovy Jaderné elektrárny Dukovany orgány kraje dosud považovaly a  stále považují za nezbytné, a to nejen z hlediska regionu kolem tohoto kapacitního zdroje, ale i  z pohledu situace celé České republiky, potažmo Evropské unie. Nedojde-li k náhradě dosluhujících jaderných bloků v Dukovanech včas, můžeme definitivně ztratit tuto jadernou lokalitu s nemožností ji v dohledné budoucnosti obnovit. To by znamenalo ztrátu potenciálu pro udržení lidských zdrojů a předpokladů pro nutnou generační obměnu personálu (nejen lokálně či regionálně, ale též celorepublikově), znamenalo by to i znehodnocení části vynaložených investic do navazující infrastruktury, zejména elektroenergetické přenosové a distribuční soustavy. Pro region v okolí Jaderné elektrárny Dukovany, tedy pro podstatnou část Kraje Vysočina a  Jihomoravského kraje, by výsledkem byl hospodářský úpadek. Tím by v další části naší země vznikl strukturálně postižený region, a to se všemi sociálními důsledky.

 

Pokud jde o použitou argumentaci, je evidentně lichá. To, jestli se investice do obnovy jaderného výrobního zařízení dotkne akcionářů společnosti ČEZ, závisí na zvoleném investičním modelu a  modelu financování investice. Existují takové možnosti řešení investičního modelu a modelu financování, které by se akcionářů společnosti vůbec nedotkly. A koneckonců z dlouhodobého hlediska může být investice tohoto druhu i pro financující stranu ekonomicky výhodná. Rovněž argument, že vláda nemůže rozhodovat pod tlakem, nemůže obstát. Vždy, když se bude rozhodovat o jakékoliv velké investici, bude (nebo potenciálně může být) politická reprezentace nadaná kompetencí rozhodnout vystavena silným tlakům ze strany potenciálních dodavatelů a  jiných silných subjektů, jejichž zájmů se rozhodnutí může, byť i nepřímo, týkat. Kdybychom tento argument akceptovali a zobecnili jej, podle stejného principu by vláda nemohla rozhodovat vůbec o ničem, ani o návrhu státního rozpočtu, ani o návrhu legislativních změn, ani o jakýchkoliv konkrétních opatřeních náležejících výkonné moci. Vyjádření argumentů je proto nejen nesmyslné, ale vyznívá také jako manipulativní a vůči veřejnosti nekorektní. Stejně tak je nekorektní a v jistém smyslu i protiprávní stav, kdy nejsou plněny úkoly vyplývající z platných, řádně schválených strategických a koncepčních dokumentů České republiky. Ekonomická argumentace opíraná pouze o z kontextu vytržený odhad investičních nákladů na výstavbu nových bloků v kontrastu s odhadem nákladů na prodloužení provozu stávajících bloků je rovněž zavádějící. Prezentovaná paralela srovnává nesrovnatelné, už proto, že nepracuje s podstatně rozdílnou dobou produkce elektřiny u obou srovnávaných řešení. Jde jen o velmi úzkou část celkového posouzení ekonomických i mimoekonomických faktorů, které jistě byly posuzovány při tvorbě a schvalování ASEK.

 

Orgány územní samosprávy v regionu kolem Jaderné elektrárny Dukovany věnovaly po řadu let obrovskou energii obhajobě zmíněného investičního záměru, ale také přípravě podmínek pro jeho uskutečnění. Kromě lidské práce a energie to zahrnovalo i nemalé náklady, výdaje. V území je patrná silná veřejná podpora, na jejímž udržování se města, městyse a obce, stejně jako oba dotčené kraje, významně podílely. Nyní vláda s důvěrou veřejnosti doslova hazarduje. Nebylo jednoduché docílit stavu, kdy obyvatelstvo stávající jadernou elektrárnu akceptuje a kdy dokonce akceptovalo i prodlužování životnosti jaderných bloků nad původně stanovené termíny. Tato podpora však nyní bohužel může snadno skončit. V zájmu lidí žijících v okolí není další prodlužování životnosti stávajících bloků. Zejména proto, že každé pokračování provozu tak složitého zařízení nutně přináší zvyšování rizika poruch, včetně poruch závažných. To je možné doložit i statisticky. U složitých technických zařízení je nejvyšší riziko závažných poruch jednak v době uvádění do provozu a brzy po něm (výrobní vady, nevhodné ideové nebo konstrukční řešení), jednak v době před ukončením životnosti (opotřebení, únava materiálu, snížená ochota provozovatele investovat do obnovy jednotlivých celků). Veřejnost pravděpodobně nebude již připravena riskovat zhoršování nyní stále ještě vynikajících bezpečnostních parametrů elektrárny a může se i s velkou intenzitou postavit proti záměru prodloužit provoz stávajících bloků o dalších deset let.

 

K dané problematice byl zájmovými organizacemi a sdruženími Energetické Třebíčsko, Energoregion 2020, Ekoregion 5, Krajskou hospodářskou komorou Kraje Vysočina a Občanskou bezpečnostní komisí při EDU vytvořen text návrhu společného otevřeného dopisu adresovaného předsedovi vlády České republiky Ing. Andreji Babišovi. Text je uveden v příloze, konkrétně v materiálu ZK-07-2018-55, př. 1.

Návrh řešení

S ohledem na výše uvedené je navrhováno, aby orgány Kraje Vysočina důrazně žádaly vládu České republiky o hájení veřejného zájmu, tedy zájmy státu, občanů a všech (nikoliv pouze vybraných) firem v zemi působících. Aby se vláda České republiky vrátila k investičnímu záměru na provedení technologické obnovy Jaderné elektrárny Dukovany, aby zajistila naplňování ASEK a NAP, který na ni navazuje, aby urychleně rozhodla o investičním modelu a modelu financování tohoto záměru a aby tento návrat srozumitelně a naprosto jednoznačně komunikovala s veřejností a potvrdila jej konkrétními kroky.

 

Pro zajištění transparentnosti rozhodování o záměru a pro zdůraznění skutečnosti, že jde o problematiku pro Kraj Vysočina navýsost závažnou, se navrhuje přijetí komplexního usnesení nejvyšším orgánem kraje – Zastupitelstvem Kraje Vysočina.

 

V těchto souvislostech je navrhováno, aby se Kraj Vysočina deklaratorním usnesením svého nejvyššího orgánu vyjádřil k textu navrhovaného otevřeného dopisu adresovanému předsedovi vlády České republiky Ing. Andreji Babišovi. Návrh byl vytvořen organizacemi Energetické Třebíčsko, Energoregion 2020, Ekoregion 5, Krajskou hospodářskou komorou Kraje Vysočina a Občanskou bezpečnostní komisí při EDU a byl signován zástupci těchto subjektů. Text je uveden v příloze, konkrétně v materiálu ZK-07-2018-55, př. 1.

 

Dále se navrhuje vyjádřit podporu projektu výstavby jednoho až dvou nových jaderných bloků v Jaderné elektrárně Dukovany, a to opakovaně, s dlouhodobou kontinuitou,

 

Součástí tohoto návrhu je vyjádření požadavku vůči vládě České republiky a Ministerstvu průmyslu a obchodu, aby zajistily naplňování Státní energetické koncepce České republiky v aktuálním znění tohoto strategického dokumentu (aktualizovaná verze z roku 2015) a aby zajistily řádné a včasné plnění všech úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice (z roku 2015), a to v zájmu občanů České republiky, udržení její energetické soběstačnosti a energetické bezpečnosti, dlouhodobého zajištění stability dodávek elektrické energie, v zájmu nezvyšování nežádoucí geopolitické závislosti země a zachování její konkurenceschopnosti, v zájmu ochrany životního prostředí a plnění závazků státu v oblasti opatření proti změnám klimatu, jakož i v zájmu budování důvěry občanů ve stát a obecněji ve veřejnou moc.

 

Na závěr je navrhováno uložit hejtmanu Kraje Vysočina MUDr. Jiřímu Běhounkovi sdělit toto stanovisko předsedovi vlády České republiky Ing. Andreji Babišovi a ministryni průmyslu a obchodu Ing. Martě Novákové.

Stanoviska Stanoviska nebyla vyžádána.
Návrh usnesení vyjadřuje souhlas

s textem vyjadřujícím stanoviska a požadavky organizací Energetické Třebíčsko, Energoregion 2020, Ekoregion 5, Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina a Občanská bezpečnostní komise při EDU, dle materiálů ZK-07-2018-55 a ZK-07-2018-55, př. 1;

vyjadřuje podporu

projektu výstavby jednoho až dvou nových jaderných bloků v Jaderné elektrárně Dukovany, a to opakovaně, s dlouhodobou kontinuitou;

požaduje

po vládě České republiky a Ministerstvu průmyslu a obchodu, aby zajistily naplňování Státní energetické koncepce České republiky v aktuálním znění tohoto strategického dokumentu (aktualizovaná verze z roku 2015) a aby zajistily řádné a včasné plnění všech úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice (z roku 2015), a to v zájmu občanů České republiky, udržení její energetické soběstačnosti a energetické bezpečnosti, dlouhodobého zajištění stability dodávek elektrické energie, v zájmu nezvyšování nežádoucí geopolitické závislosti země a zachování její konkurenceschopnosti, v zájmu ochrany životního prostředí a plnění závazků státu v oblasti opatření proti změnám klimatu, jakož i  v zájmu budování důvěry občanů ve stát a obecněji ve veřejnou moc;

ukládá

hejtmanu Kraje Vysočina MUDr. Jiřímu Běhounkovi sdělit toto stanovisko předsedovi vlády České republiky Ing. Andreji Babišovi a ministryni průmyslu a obchodu Ing. Martě Novákové.

Odpovědnost MUDr. Jiří Běhounek, hejtman
Termín 16. 11. 2018

Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava © 2021 webmaster@kr-vysocina.cz