Jedná se o vyhlášení nového zvláště chráněného území s názvem Výrova skála. Důvodem návrhu na vyhlášení tohoto zvláště chráněného území je jeho výjimečná přírodovědná hodnota. Lokalita představuje komplex přírodě blízkých lesních společenstev, typických pro kaňonovitá údolí jihozápadní Moravy. Jedná se o pestrý komplex přírodě blízké lesní vegetace na různě exponovaných svazích skalnatého údolí doplněný o nivní louky a přirozeně meandrující tok řeky s břehovými porosty. Regionálně je území velmi významné.

Lokalita leží v údolí řeky Rokytné a okrajově se na vymezeném území vyskytuje bezejmenný drobný levostranný přítok Rokytné pramenící pod obcí Šemíkovice. Celé území spadá do povodí řeky Jihlavy. 

Navrhovaná přírodní rezervace Výrova skála se nachází v Kraji Vysočina, v okrese Třebíč, na území obce Rouchovany, v katastrálním území Šemíkovice. 

Jedná se o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro území Kraje Vysočina. Území připravované přírodní rezervace Výrova skála představuje zachovalý soubor lesní vegetace teplomilných a acidofilních suchých doubrav (sv. Quercion petraeae, sv. Quercion roboris), dubohabřin (sv. Carpinion) a floristicky nevyhraněných suťových lesů (sv. Tilio platyphylli-Acerion) vázaných na různě exponované svahy údolí řeky Rokytné. V nivě řeky jsou okrajově přítomné i lužní porosty potočních olšin sv. Alnion incanae. Plošně velmi omezeně je zastoupena vegetace otevřených stepních enkláv blízká sv. Festucion valesiaceae, na místech s mělkou půdou s přechody k vegetaci sv. Koelerio-Phleion phleoidis. Přes svou nevelkou rozlohu jsou stepní enklávy z pohledu floristické a faunistické diverzity pro území jako celek zásadní. Z dalších nelesních společenstev jsou v nivě řeky přítomné aluviální louky sv. Deschampsion cespitosae, které podél gradientu vlhkosti přecházejí v převážně ochuzené a degradované porosty mezofilních trávníků sv. Arrhenatherion elatioris. Na rozsáhlých skalních výchozech a balvaništích je místy bohatě vyvinutá vegetace skalních štěrbin silikátových skal sv. Asplenion septentrionalis.

V nivě řeky jsou okrajově přítomné i lužní porosty potočních olšin sv. Alnion incanae. Plošně velmi omezeně je zastoupena vegetace otevřených stepních enkláv blízká sv. Festucion valesiaceae, na místech s mělkou půdou s přechody k vegetaci sv. Koelerio-Phleion phleoidis. Přes svou nevelkou rozlohu jsou stepní enklávy z pohledu floristické a faunistické diverzity pro území jako celek zásadní. Území připravované přírodní rezervace Výrova skála představuje typickou ukázku průlomového říčního údolí jihozápadní Moravy. Jedná se o pestrý komplex přírodě blízké lesní vegetace na různě exponovaných svazích skalnatého údolí doplněný o nivní louky a přirozeně meandrující tok řeky s břehovými porosty. Regionálně se jedná o území velmi významné.

Ze vzácných a ohrožených druhů, které se na lokalitě vyskytují lze uvést bělolist nejmenší (Filago minima), kosatec různobarvý (Iris variegata), křivatec český (Gagea bohemica), lopuštík skloněný (Hackelia deflexa), ostřici tlapkatou (Carex rhizina), ostřici křivoklasou (Carex curvata) řebříček sličný (Achilea nobilis) a další. Z regionálního pohledu je významná bohatá populace česneku ořešce (Allium scorodoprasum) vázaná na svahy nad levým břehem řeky a bohaté populace skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus).

 Z hlediska fauny je lokalita podobně jako v případě flóry a vegetace lokalita významná zejména výskytem teplomilných druhů vázaných na stepní biotopy a světlé lesy, ale také na rozsáhlejší komplexy listnatých lesů v průlomových říčních údolích. Z arachnologického hlediska lze označit lokalitu jako regionálně výjimečnou. Svědčí o tom populace některých druhů, které se v Kraji Vysočina vyskytují pouze na nejzachovalejších stepních a lesostepních lokalitách v údolích řek Jihlavy a Oslavy - stepník rudý (Eresus kollari), zora pustinná (Zora manicata), skákavka listová (Pellenes nigrociliatus), případně Svratky (plachetnatka Ipa keyserlingi) či Želetavky (pavučenka Trichoncus auritus). Z pohledu entomofauny se na lokalitě vyskytuje velmi pestré společenstvo teplomilných druhů lesostepí, doubrav a dubohabřin, které zasahují na jihovýchodní okraj Českomoravské vrchoviny podél teplých říčních údolí. Řada druhů zde dosahuje hranice areálu na okraji Českomoravské vrchoviny. K mimořádně zajímavým nálezům patří ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius). Tento druh je znám v okolí pouze z NPR Mohelenská hadcová step.

Z významných druhů plazů je lokalita biotopem ještěrky zelené (Lacerta viridis) a užovky hladké (Coronella austriaca).

Dále zde bylo zde zaznamenáno 61 druhů ptáků, hodnotný je zejména výskyt šplhavců a ptáků hnízdících v dutinách a polodutinách, na lokalitě pravidelně hnízdí výr velký a v rámci Vysočiny se jedná rovněž o jedno z nejvýznamnějších hnízdišť ohroženého strakapouda prostředního (Dendropicos medius).

Z důvodu uvedeného v kapitole Popis problému navrhuje odbor životního prostředí a zemědělství vydat nařízení o zřízení zvláště chráněného území v kategorii přírodní rezervace (ve smyslu § 33 zákona o ochraně přírody), jež ponese název Výrova skála podle materiálu RK-10-2019-108, př. 1. 

Navrhovaná přírodní rezervace Výrova skála se rozkládá v Kraji Vysočina, v okrese Třebíč, u obce Rouchovany, v katastrálním území Šemíkovice. Celková výměra navrhované přírodní rezervace (PR) je 24,16 ha. Vzhledem k předmětům ochrany rezervace a rovněž k charakteru okolních porostů, které spadají převážně do kategorie ochranných lesů je rezervace navrhována bez ochranného pásma. 

Předmětem ochrany navrhované PR jsou společenstva teplomilné doubravy sv. Quercion petreaea, stepní trávníky sv. Festucion valesiaceae a sv. Koelerio-Phleion phleiodis a významné druhy vyšších rostlin a živočichů, zejména bělolist nejmenší (Filago minima), česnek žlutý (Allium flavum), kosatec různobarvý (Iris variegata), kozlíček kýlnatý (Valerianella carinata), a křivatec český (Gagea bohemica); stepník rudý (Eresus kollari), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius) a tesařík obrovský (Cerambix cerdo); výr velký (Bubo bubo) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). 

Cílem ochrany přírodní rezervace by měla být ochrana zachovalého souboru lesní i nelesní vegetace vázané na různě exponované svahy a nivu říčního údolí a na ně vázanou diverzitu druhů a společenstev, především s důrazem na ochranu a podporu světlých lesostepních formací. 

Odbor životního prostředí a zemědělství na základě odborných podkladů (inventarizační průzkum, plán péče) navrhl vymezení přírodní rezervace a nechal geodeticky zpracovat tzv. záznam podrobného měření změn (ZPMZ), včetně vytyčení lomových bodů hranice přírodní památky v terénu. ZPMZ umožňuje stanovit hranice uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální. Takové vymezení je zcela jednoznačné a nepodléhá změnám v evidenci katastru nemovitostí (např. scelováním nebo dělením parcel) a umožňuje záznam přírodní rezervace na geodeticky vymezených částech parcel do operátů na katastrálním úřadě.

Návrh na vyhlášení přírodní rezervace byl v souladu § 40 zákona o ochraně přírody řádně projednán s vlastníky dotčených pozemků i s obcí, na jejímž území se návrh na zřízení zvláště chráněného území nachází. Proti tomuto návrhu nebyla vznesena žádná námitka. Současně byl návrh dle § 41 zákona o ochraně přírody projednán s dotčenými orgány státní správy, které k výše uvedenému návrhu nevznesly žádné připomínky.

V současné době je péče o pozemky (tzv. management) v přírodní rezervaci Výrova skála zajišťována zejména vlastníkem dotčených pozemků. Po vyhlášení nového zvláště chráněného území přírodní rezervace Výrova skála bude hospodaření na území přírodní rezervace i nadále zajišťováno vlastníkem dotčených pozemků s výjimkou udržování drobných bezlesých ploch s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a bezobratlých živočichů. Pro udržení kriticky a silně ohrožených druhů rostlin vázaných na rozsáhlé světliny, je v prvé řadě na botanicky i entomologicky hodnotných plochách nelesních enkláv o rozloze 0,2 ha plánována seč a odstranění keřů. Vzhledem k minimální rozloze těchto ploch by při celkovém objemu managementových prací financovaných z rozpočtu Kraje Vysočina vyhlášení přírodní rezervace Výrova skála nemělo mít za následek významnější navyšování výdajů z rozpočtu Kraje Vysočina. Jedná se o lesní území s nevelkým rozsahem zásahových opatření.

Oddělení právní a krajského živnostenského úřadu nemá k návrhu usnesení připomínky.

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2019, o zřízení přírodní rezervace Výrova skála, dle materiálu RK-10-2019-108, př. 1.